Genetika, Evoluce a (ne)Přirozený výběr

23:11 24.3.2008
- Předmluva k nejkrásnější a nejzajímavější části tohoto webu
- Určitě si nenechejte ujít článek Bojíte se RAPTORů? [»]
- Tip: všechny "neznámé" pojmy a divná slova jsou vysvětleny zde [»]

Pokud chcete s úspěchem chovat a odchovávat barevné formy gekončíků, případně přijít s nějakou vlastní novou formou a úspěšně ji rozmnožit, je nutné a naprosto nezbytné znát základní pojmy genetiky a principy dědičnosti genů. Musíte vědět, jak to funguje a jak se věci mají.

Věci se mají takto:

Úvod do biologické reality:

1. Asi deset procent genů je heterozygotních, což je dnes již dostatečně potvrzeno na tisících divokých populací. To znamená: 10% genů v DNA kterékoli přírodní populace je "mutačních". Každý lidský jedinec má asi 3 400 heterozygotních genů. S gekončíky je to stejné, jejich DNA je ale větší, tj. těch genů je ještě mnohem víc. Jde prostě o evoluční mechanismus vývoje, kdy příroda testuje různé varianty.

2. Navíc celá jedna třetina všech genů má NĚKOLIK variant alel. To znamená nejen tu jednu, či dvě (aA) ;o), ale třeba 10, nebo více. Některé z nich jsou vzácné, ale většina se vyskytuje u více než 1% populace (každý 1 ze 100)!

3. Téměř veškerý přírodní výběr, který dnes probíhá, vybírá mezi různými kombinacemi PRASTARÝCH mutací. Obvykle je to tak, že nová mutace se musí nejprve protloukat miliony let, než konečně sehraje nějakou roli, která znamená patrný rozdíl ve vlastnostech daného vyvíjeného druhu (živočišného). Prostě jí musí být v populaci dost, musí být užitečná, vhodně ladit se zbytkem, a hlavně nenechat se eliminovat regulačními mechanismy na molekulární úrovni, atd.. Potenciální následky modernějších mutací bývají totiž silně eliminovány jednoduchými triky jako např. proteinem HSP90*, až po vychytralá řešení u savců (teplokrevnost) apod.

*HSP = Heat Shock Protein, chaperonin; dohlíží, aby se dlouhá řada aminokyselin poskládala do správného tvaru.

Pozn.: Promiňte, skutečně neexistuje žádný způsob, jak sladit poznatky seriozní vědy s Hollywoodem a zprávami na komerčních médiích. Prostoduchému "mutačnímu" pohledu, tak běžně rozšířenému, je prostě vlastní hluboká neznalost základních fakt a mechanismů, spolu s opomíjením poznatků z jiných oblastí biologie. (Např. kdo takhle běžně ví, proč mají např. měňavky nebo mloci třeba 50 krát delší DNA než my savci? Nikdo. Přitom vysvětlení je zajímavé, prosté, logické.)

4. Všechny (barevné) mutace, s kterými u gekončíků pracujeme, jsou ve skutečnosti pouze přirozenými VARIANTAMI alel na různých lokusech. To znamená: vyskytují se běžně v genotypu gekončíků v přírodě, coby nutná součást evoluce (přirozeného vývoje druhů). U "barviček" se nám jedná o velice staré a zároveň relativně vzácné varianty (ad. bod 2). U většiny z nich se nám (myšleno pozorovatelům) nejeví přínos pro nějaké úžasně lepší přežití - ale kdo ví, nemusí jít jen o ty barvy, ty mohou být jen projevem nějaké důležitější změny). Spíše tedy než jako o "mutačních" alelách je přesnější mluvit o nich jako o vzácných alelách.

Pro ilustraci: všechny tři linie albin pocházejí z importu do USA z Pakistánu v roce 1996, všechny se projevily v rozmezí 3 let (1996 - 1999) což znamená, že importováni museli být již (normálně zbarvení) heterozygoti všech těchto tří mutací! Ronu Tremperovi se v odchovu vylíhli ještě v tom samém roce (má ten chlap ale štěstí), ostatní dvě linie musely počkat, než se správně sešli heterozygotní rodiče (příbuzenské křížení objevení se homozygotů dosti napomáhá;o) - Rainwater 1998, Bell linie 1999.

Lze očekávat, že při alespoň troše štěstí by bylo možné nějakou novou barevnou či kresebnou formu časem získat z každého nového importu/oblasti.

5. Importy gekončíků z různých lokalit a oblastí vedly v zájmovém chovu ke smíšení různých ssp. (poddruhů) a zeměpisných ras, které by jinak do kontaktu takto nepřišly. Lze snadno odhadnout, že toto vedlo k větší různorodosti genetického materiálu, s kterým v chovech pracujeme, tím pádem se mohlo objevit i více "barviček". PROSÍM NEPLEŤTE TO, pamatujte, že všechny vzácné/mutační alely tam už jsou, žádné nové nevznikají "chovem" (to miniaturní statistické pidiprocento, kdy by k tomu dojít mohlo, je STEJNÉ jako v přírodě, nemáte šanci to ovlivnit). Jde jen o to, že importy z různých lokalit lze (technicky vzato) posbírat VÍC vzácných alel, alespoň je to tedy pravděpodobné: "S košíčkem obejdeme větší kus lesa, víc druhů hub doneseme domů."

Jinými slovy: pokud by nebyly importy divokých gekončíků z různých oblastí, nikdy bychom neměli například Sunglow formu, nebo RWPA, protože toto jsou již kombinace barevných mutací - většinou dvojití homozygoti (na dvou lokusech se musejí sejít dvě vzácné (="mutační") alely pro daná zbarvení).

Nyní jste byli vybaveni základními iformacemi. Víte, z čeho lze vycházet;o) a nikdo by vás už neměl vyděsit nějakými BIO-EKO-HALELUJA nesmysly o geneticky modifikovaných věcech (GMO je něco zatraceně jiného). Přistoupíme teď proto k těm praktičtějším záležitostem a hlavně návodům, které se vám určitě budou líbit...

Chcete vědět jak odchovávat barevné gekončíky?

Mám pro vás zatím 4 kapitoly, které srozumitelně (místy zjednodušeně) vysvětlují těch pár jednoduchých poznatků z genetiky, kterou odhalil kdysi Gregor Johann Mendel [»] (20.07.1822–6.01.1884) - mnich, zakladatel genetiky a opat augustinianského kláštera sv. Tomáše v Brně.

Opravdu potřebovat budete stejně jen několik pojmů (vše v první kapitole): heterozygot, homozygot, dominantní, recesivní, co-dominantní. A dále jak si namalovat správně tabulku křížení a spočítat si tak procenta pravděpodobnosti odchovu cílené formy. A nakonec ještě taky jak se barevné formy sčítají (kombinace jako APTOR, BB, RWPA, SG...) Nic víc nepotřebujete.

...ááále kdo bude chtít, může si přečíst i pár zajímavých věcí navíc a bude chytřejší;o) než ostatní:

Takže teď konečně jste připraveni začít první kapitolou:

Genetika 1 [»]
Témata: pravidla genetiky, gen, DNA, dědičnost, mutace, alela, dominance, recesivita, co-dominance, homozygot, heterozygot.

Genetika 2 [»]
Témata: jak se geny dědí, kombinační čtverec, Mendelovy zákony a příklady k nim, dvojití heterozygoti, křížení dvojitých heterozygotů. Blazing Blizzardi, Patternless Albina, a Sunglow.

Genetika 3 [»]
Témata: Barevní gekončíci a jak to začalo. Dominantní, recesivní a co-dominantní variety a znaky.

Genetika 4 [»]
Téma: Vše o barvách gekončíků - chromatophory: Melanophory, Xanthophory, Erythrophory, Iridophory. Leucismus, Calico, Piebaldismus.

Nebojte se, je to v podstatě jednoduché, prozkoumané a zdokumentované. (cituji) "Mágové NU věděli o evoluci vše. Šlo o zcela zřejmý fakt. Vezmete několik vlků a opatrným nepřirozeným výběrem se z nich za pár generací stanou psi všech tvarů a velikostí. Začnete s pláňkou a za vydatné pomoci žebříku, dobrého štětečku a spousty trpelivosti skončíte s velkými šťavnatými jablky. Pořídíte si pár dosti líných pouštních koní, a za přispění péče a dobrého vedení plemenné knihy, vznikne vítěz. (...) Věci se zlepšují. Dokonce i lidská rasa se vzvíjí (...) začalo to několika jeskynními chlápky se špatnými způsoby a dnes, hle, je tu učitelský sbor Neviditelné University (NU), což je vývojové stadium, za kterým už evoluce pravděpodobně nepokračije." (konec citace: Věda na Zeměploše, Terry Prachett, Ian Stewart a Jack Cohen, ISBN 80-7197-246-6)

...Mágové ví, narozdíl od některých slabomyslných chovatelů (panikařících při pohledu na Albina), že není možné začít s rybou a skončit s banánem. Genetika není pohádkový příběh. Žáby se nemění na prince a tak. Genetika je o Evoluci*, a ta je maximálně lstivá. Operuje totiž s pojmy jako "soupeření" a "vyhrát". Evoluce vždy, bezvýhradně a za všech okolností manipuluje se životem. A život je o rozmnožování. Rozmnožováním se schválně vytváří nepřesné podobné kopie jedince, co nejlevněji a v potřebném množství - ty nepřesnosti a změny (mutace) umožňuje genetika. Evoluce má totiž snahu vyzkoušet všechny možnosti. Ty, které nefungují, těch se zbaví. (cituji) JE TO NEUVĚŘITELNĚ EFEKTIVNÍ ZPŮSOB, JAK NAJÍT TY MOŽNOSTI, KTERÉ FUNGUJÍ.(konec citace: Věda na Zeměploše, Terry Prachett, Ian Stewart a Jack Cohen, ISBN 80-7197-246-6)

Následující článek odpovídá na otázku, proč je TOLIK barevných forem gekončíků a proč je jich v zájmových chovech TAÁÁÁKOVÁ SPOUSTA.

BOJÍTE SE RAPTORŮ?

Pozn. 15:53 7.4.2007: text je psán s nadsázkou. Berte jej jako esej.

Deklarace: Úsudek lze vyvrátit, předsudek nikoli.

Co se týče diskusí kolem "barevných forem" terarijních zvířat, pak, krom nadšených chovatelů, kteří už mají desítky takových zvířat doma a dokáží o nich mluvit hodiny, existují ještě dvě základní negativní reakce lidí. Ti žárlivější z nás říkají: je to drahé ( = nemají je). Ti úzkostnější z nás (a špatně informovaní) dostanou strach, že bý se mohli "nakazit" a sami v noci "zmutovat". Následující, poměrně drsný výklad, by vás měl především zbavit strachu a uvést celou záležitost na zdravou, zábavnou a poměrně sladkou míru.

Evoluce má k dispozici genetický kód (DNA, "stavební plán"). Jak bylo řečeno, vyzkouší všechny možnosti a kombinace DNA, aby přežil druh, který bude v daném prostředí a jeho podmínkách PROSPEROVAT NEJLÉPE. Zákony "co může a co ne" evoluce nemá, prostě to všechno zkusí. Jako opice, kterou necháte bez dozoru volně běhat po bytě:-/ Každý druh, jeho DNA, má cosi, čemu vědci říkají "genetické hodiny" - je to rychlost, s jakou každá forma života mění své DNA - mutuje. Něco jako určitá suma změn za konstantní časový úsek. Předpovídání je však obtížné - zejména předpovídání budoucnosti ;o)

To je velice důležité. Každý druh se mění, vyvíjí a rychlost, s jakou se vyvíjí, je je prostě (+ -) daná. Pojďme se podívat na naše gekončíky. Jejich předci kdysi vylezli z moře, když určitý typ ryb trval na tom, že se poohlédne po životě na souši. Jak budou gekončíci vypadat za pár milionů let - kdo ví. Určitě vymřou ve své současné podobě, ale možná jejich potomci osídlí nové prostory a nabudou nových tvarů těl. Dost dobře nevíme, kdy přijde příští doba ledová (už by to mělo zase být sakra brzo) a Evropu pokryje několikakilometrová vrstva ledu. Sbohem unikátní ekosystémy! Sbohem těžce vydobyté CHKO! Příroda zas ukáže "lidskému chápání přírody" vztyčený prostředník. Ji legální úpravy lidského světa nezajímají. Ona vždycky vyhraje. Tak, a až doba ledová (zase) pomine, můžeme se těšit na "nové" druhy - potomky těch, kteří všechny ty katastrofy přežily. Osobně se nedomnívám, že by lidé byli schopni tuhle planetu zasvinit natolik, aby to nějaká ta doba ledová, nebo pád přiměřeně velkého asteroidu, nesrovnaly. Doba ledová přichází poslední dobou s cca. 40.000 letým odstupem.

Takže teď už víte dvě věci: mění se živé organismy, a mění se proto, aby se přispůsobily MĚNÍCÍMU SE PROSTŘEDÍ. Prostředí rozhodně není nic stálého, předpověď počasí má horizont maximálně 4 dny. Zbytek je věštění z koule.

A vy se prosím radujte, že žijete v pro život příznivém období, užívejte si současného interglaciálu a pokud se máte tak dobře, že máte kde bydlet, vlastní postel, konto v bance, pár drobných v prasátku, umíte číst a psát, tak si taky můžete dovolit chovat gekončíky. To drtivá většina lidí na světě nemůže.

Chov velké populace gekončíků v zajetí umožňuje pod drobnohledem každodenní péče sledovat, co že to příroda s tímhle druhem právě dělá. Jaké mutace příroda právě teď na gekončících testuje. V kontrolovaném chovu je možné podchytit většinu pro nás viditelných inovací. To procento inovací je úplně stejné, jako v přírodě. JENŽE: my chováme gekončíky podle jiných pravidel a v jiných podmínkách, než příroda zamýšlela původně. Především mnohem víc mláďat přežije. Uvědomte si, že dospělý pár gekončíků vyprodukuje až 100 snůšek po dvou vejcích za život, to je 200 mláďat. Ale záměrem přírody jsou pouze 2 mláďata. Ta která jednou nahradí ten původní pár - aby se udržela rovnováha v potravním řetězci. Těch zbývajících 198 musí zemřít. Tedy padnou za oběť predátorům (a nemocem, či nepřízni osudu). Pokud "chov" probíhá nekontrolovatelně v přírodě, je výsledkem jednoho páru gekončíků opět jeden pár gekončíků. Pokud "chov" probíhá kontrolovaně v péči člověka, je výsledkem jednoho páru gekončíků 200 nových gekončíků (ztráty minimální). A ve velké populaci, kde se přirozeně objevuje dle genetických hodin určité % inovací v DNA (mutací), je tyto inovace SNADNÉ sledovat. Je snadné je VYBÍRAT. Je snadné je SELEKTIVNĚ CHOVAT dál.

V přírodě běhají gekončíci s mutačnímu alelami, kterým říkáme ALBINO, SUPERHYPO, nebo PATTERNLESS. Tyto inovace v DNA bývají v drtivé většině recesivní mutace. To znamená: zvíře musí mít na příslušném lokusu OBĚ mutační alely genu - musí být na danou mutaci jak říkáme "homozygotní". Je mizivá naděje, že by se stali MAJORITNÍ barevnou formou v populaci, protože tato změna by pro ně musela být extrémně výhodná. Ale většinou není. Být svítivě žluťoučkým gekončíkem může být spíš na škodu, protože vás možný predátor snáze pozve na večeři. Příroda stále testuje nové možnosti a jak bylo řečeno, vyzkouší je všechny. Pokud se nám NÁHODNĚ objeví v naší domácí populaci některá barevná forma, vizuálně si jí nejspíš všimneme. A už ji nenecháme utéct;o) To, co je vzácné je.. je nám lidem prostě vzácné. Drahé. Určitě cenné. A chceme toho co nejvíc. Pak už to sice není tak vzácné, ale vždycky lze ještě zkusit mutace kombinovat a vytvořit nějakého toho RAPTORA - Red Eyed Patternless Tremper ORange.

Kolik zvířat skutečně přežije a dále se množí je důležitá věc. Z jednoho Patternless homozygotního gekončíka (recesivní mutace), kterým nakryjeme 10 obyčejných samic, máme až 2.000 heterozygotů. Kdyby to všechno byly samice a všechny byly kryty tím původním homozygotním samcem, je ve druhé generací 400.000 gekončíků, z toho dle Mendelových zákonů 200.000 jsou PATTERNLESS a 200.000 opět heterozygoti na patternless.

V přírodě by byli výsledkem křížení patternless homozygotního samce (rarita!) a "obyčejné" samice ideálně jen 2 gekončíci. 198 jejich sourozenců někdo sežere. Všechno by to samozřejmě byli heterozygoti. Z těch 2 úspěšných by si našel každý asi jiného partnera pro rozmnožování, "obyčejného". Příroda samozřejmě neoperuje s pojmy "rarita" a "obyčejný". Zajímá ji "úspěšnější, ten co přežil". Kdyby jediný z potomků toho patternless samce měl mezi vlastními přeživšími potomky aspoň jednoho dalšího heterozygota, bylo by to hodně. Pokud je populace malá a často dochází k příbuzenskému křížení, je vyšší naděje, že se mezi vnoučky původního samce nějaký další homozygotní patternless objeví.

Doufám, že vám tento jednoduchý výklad poskytl určitý nádhled na to, proč je v zájmových chovech tolik barevných zvířat. Hodně věcí je tu řečeno zjednodušeně. A pardon, nic jako personifikovaná "Ona, Příroda, Evoluce" neexistuje, ale věřím, že s Ní náš výklad plynul snáze.

Na závěr: Vysvětlovat něco podobného v USA stoupenci kreacionismu, to by byla katastrofa. I v ČR pár takových pitomců a pseudoekologů žije, jen si tak neříkají. Tenhle článek je tu pro lidi, kterým vyhovuje typ myšlení: "Neuveď nás v pokušení, najdu si ho sám" a pro lidi, kteří se nebojí používat svou přirozenou inteligenci a selský rozum, případně hrách.

Jak se vám článek líbí?

Přeji pěkné počtení!
Veškerá práva vyhrazena.
Neautorizované kopírování těchto www stránek není dovoleno.
= To znamená, že z něj NESMÍTE NIC KOPÍROVAT.
Veškeré návody užívejte až po vlastním uvážení.
Stránky vyjadřují osobní názor autora.
Copyright, realizace © 2006 Brosetti's MACULARIUSweb.