Genetika 4

Téma: Vše o barvách gekončíků - chromatophory: Melanophory, Xanthophory, Erythrophory, Iridophory. Leucismus, Calico, Piebaldismus.

Chromatophory

Všechny barvy a vzory jsou výsledkem přítomnosti (či absence) koncentrace a distribuce pigmentů syntetizovaných či uchovávaných v kožních buňkách zvaných Chromatophory. Chromatophory jsou paletou barev. Pokud ji chovatel zná a pečlivě pracuje skrze výběr a chov, pak dokáže podchytit a ustálit nové kombinace barevných forem. Samozřejmě že existenci a funkčnost chromatophor mají na svědomí geny. Těm jsme se věnovali v minulých kapitolách Genetiky [»]. Barevné znaky, které chromatophory na základě příkazů odpovědných genů produkují (jsou-li určeny geneticky) je tedy možné dědit a platí pro ně daná pravidla (recesivita, dominance...).

Práce Reptile and Amphibian Variants, Colors, Patterns and Scales od H. Bernarda Bechtela, M.D. (1995 Krieger Publishing Company), je průkopnickým dílem v otázce mutací reptilií, jejich genetice a její aplikací do herpetokultury. Následující přehled chromatophor čerpá z této práce a je "převyprávěn" Ronem Tremperem, kapacitou číslo 1, na situaci gekončíků nočních (Ron Tremper and Philippe de Vosjoli, The Herpetoculture of Leopard Gecko). Podobný výpis je možné nalézt rovněž na adrese vmsherp.com - Professional Herpetoculture for the Pet Trade. Můj výklad je kombinací obojího:

Všechny tři typy barevných chromatophor reptilií mohou být modifikovány třemi způsoby: naprosto nefunkční, částečná funkce, nebo zvýšená funkce. Jsou to všechno odchylky (inovace, mutace) v příslučných genech.
Tyto stavy jsou nazývány předponami a-, hypo- a hyper-.

Melanophory

Melanophory syntetizují a obsahují melanin (černý, nebo hnědý pigment). Skvrnitost (hnědá a černá) u gekončíků nočních je výsledkem právě syntézy melaninu. Rozlišujeme dva druhy melanophor - dermální a epidermální. Dermální melanophory jsou lokalizovány ve svrchní dermě (pokožce), zatímco ty epidermální jsou v hlupších vrstvách kůže.

Vlastní proces syntézy melaninu je celkem jednoduchý. Látka zvaná Tyrosin, což je typ amino acidu, je konvertována do dopa, potom do dopaquinone za přítomnosti tyrosinázy, která je syntetizována v melanophorách. Dopaquinon je později modifikován na melanin a je v této formě uložen melanophorách. Zde také leží původ termínů T+ (Tyrosinase positive) a T- (Tyrosinase negative) Albino .

U T- Albin (u gekončíků se tito nevyskytují) není tyrosináza produkována vůbec a v melanophorách se žádný melanin nevytváří. Výsledkem je zvíře, které absolutně postrádá černé/hnědé zbarvení. Některá špičková Albina tak téměř vypadají, ale je to téměř výhradně věc výběrového chovu a především inkubační teploty.

U T+ formy albin, což jsou všechny tři linie, je sice tyrosináza produkována, jenže její přístup do melanophor je blokován. U většiny jedinců s T+ amelanismem je to v praxi tak, že určité množství melaninu se nakonec do melanophor přece jen dostane (zřejmě osmózou nebo narušenými buněčnými stěnami), takže reakce a přeměna látek v jisté malé míře probíhá dle plánu i u T+ albin. Jak přesně k tomu ale dochází, to zatím nikdo neví. Některá Albina z "chladného odchovu" jsou skoro stejně "tmavá", jako divoce zbarvení gekončíci. U T+ gekončíků má na množství syntetizovaného melaninu zásadní vliv teplota až do 1 roku života jedince - a především během inkubace. (Moje pozn.: Takže se přímo nabízí hypotéza, že T + amelanismus způsobuje mutace na nějakém řídícím genu, který zapíná funkci na výrobu melaninu v závislosti na teplotě, ve smyslu "pokud je teplota trvale pod hodnotu X, melanin bude produkován.")

Amelanismus = Albino. Takto se v hobby teraristice označují T+ i T- amelanická zvířata.

Hypomelanismus je vloha podobná amelanismu. Tyrosináza je produkována, ale opět je (jen jiným způsobem) její vstup do melanophor blokován. To znamená, že množství vyprodukovaného melaninu je také neustále redukováno. Oblasti, které by normálně byly zbarvené černě mohou být naprosto "bez kresby" a často je snížené množství samotných melanophor - což je případ právě hypomelanismu u gekončíků: Na určitých oblastech těla melanophory zcela chybí, zatímco syntéza a ukládání melaninu jsou v pořádku. Typickým příkladem je dominantní SuperHypo. V hypomelanických variacích ale hraje roli více různě se chovajících alel.

Hypermelanismus se často zkracuje na "melanismus". U gekončíků se čistě melanická forma (černá) dosud neobjevila, i když mnoho chovatelů zkoušelo ve svých line bred chovech něčeho takového dosáhnout, (jako u hi-yellow). Hypermelanická zvířata disponují nadměrným množstvím dermálních melanophor. Výsledkem je černo/hnědé zvíře. Hypermelanismus se často objevuje v divokých populacích (nikoli však u gekončíků) a mnohdy je množství hypermelanických jedinců v populaci majoritní!

Přestože se u gekončíků hypermelaničtí jedinci neobjevili, amelanickou mutaci je možné kombinovat s hypomelanickou v jediném zvířeti. Výsledkem jsou krásné formy označované jako Hybina a Sunglow.

Xanthophory

Pozor: mutace a znaky, kterými jsou ovlivněny xantophory mohou zároveň ovlivňovat erythrophory a naopak, neboť je mezi nimi určitý vztah.

Xantophory jsou chromatophory, které můžeme opět nalézt v dermě. Syntetizují žluté a červené pteridinové pigmenty. U některých druhů (gekončíky nevyjímaje) mohou být v xantophoryách uskladněny také rostlinné pigmenty přijaté v potravě, malá množství rostlinných karotenoidů z těla kořisti (hmyz a podobně). Bylo prokázáno že karoten (zdroj oranžového zbarvení např. v mrkvi) a xantophylly jiné než canthaxanthin mohou zřejmě zvýšit intenzitu oranžového a žlutého zbarvení u gekončíků. Výběrový chov hi yellow a hi-orange forem gekončíků směřuje k zvýšení produkce, množství a rozsahu xantophor na úkor melanin produkujících melanophor. (Moje pozn.: Což se zcela zřejmě daří. Všiměte si, že oranžové zbarvení u carrothead albin kopíruje původní kresbu na hlavě, kde by se normálně vyskytovaly melanophory. Samozřejmě výskyt xantophor není omezen na kresbu, tak jak se to jeví u dermálních melanophor.)

Axantismus Chovatelé gekončíků si neosvojili terminologii, která se vztahuje k množství xanthophor. Příkladem Axantické (Anerystické, Anery) mutace jsou Mack Snow - bílý gekončík s černou kresbou. Ovšem jen v super formě této co-dominantní mutace. Jde o to, že žluté a červené pigmenty nejsou v xantophorách syntetizovány, takže zvíře nevykazuje žluté/červené zbarvení. Axantická zvířata jsou typicky černobílá - někdy s určitými šedivými přechody. Někteří axantičtí jedinci však v xanthophorách mohou ukládat právě například carotenoidy z potravy. Navíc pak ještě některé iridophory mohou odrážet světlo takovým způsobem, že vypadají jako žluté. Normálně jsou iridophory lokalizovány na stejných místech jako melanophory, ale jsou maskovány právě přítomností černého pigmentu. To bývá někdy důvodem (nikoli však u T+ Albin gekončíků), proč černě zbarvené oblasti kůže vypadají jako hnědé. Opět je tu ve hře více alel pro jeden lokus, z nichž každá jiným způsobem ovlivňuje konečný výsledek - jak bude zvíře vypadat.

Hypoxantismus - žlutá pigmentace v xantophorách je masivně redukována. Žluté pigmenty v podobě karotenoidů většinou v xantophorách stejně uvíznou, což se akumuluje věkem. Čím starší gekončík, tím vybarvenější (tím více karotenoidů postupně přijímaných z potravy se do xantophor uloží.) Dalo by se čekat, že červená bude u těchto zvířat také redukována, jenže tomu tak není. Příkladem je MackSnow SuperHypo Carrottail: žlutá podkladová barva tohoto gekončíka je zredukována na minimum díky přítomnosti "MackSnow" hypoxantické mutace, jenže perfektně červený ocas zvířeti zůstává. Což znamená velkou otázku a množství hypotéz toho typu, že by gekončíci mohli mít dvoje xantophory, nebo různé geny odděleně pro tyto evidentně dva odělené (ale spolu snadno se přenášející) typy barevných znaků.

Hyperxantismus Hyperxantická zvířata získávají věkem velké množství (koncentraci) žlutého podkladového zbarvení, zřejmě i jako výsledek extrémního ukládání carotenoidů. Někdy se stane, že extrémní sytost žluté barvy se "zvrtne" na oranžovou (Tangerine nebo tzv. SuperTangerine podkladová barva u gekončíků). Dalo by se mluvit o tom, že hyperxantismus = Tangerine, ale buďme zatím opatrní, zdá se totiž, že "oranžoví" gekončíci mohou být způsobeni mutacemi na různých genech, tedy různým způsobem (včetně "negenetického" line bred principu výběrového chovu!).

Trademark, tedy obchodní označení hi-yellow znamená gekončíka s extrémně jasným žlutým, nebo zlatým pigmentem podkladové barvy na hlavě a na těle. Tato zvláštní výrazná podkladová barva se v jakémkoli odstínu od jedovatě citronové po temně cihlovou až béžovou může objevit pod označeními jako "golden", "lemon", "super yellow", nebo "hyperxanthic" - z čehož to poslední označení správně popisuje danou mutaci. Nejpopulárnější hi-yellow gekončíci postrádají obvyklé množství černých skvrn a mohou mít navíc (právě díky redukované kresbě) levandulové pásky či skvrny na místech těla, kde se vyskytovala jejich dětská kresba.

Označení orange platí pro gekončíka který má oranžový pigment i kdekoli jinde mimo jen oblast ocasu. Paleta a množství verzí "oranžových" gekončíků znamená různé varianty nazvané jako "tangerine" a "hypo". V případě, že je oranžový pigment vysoce koncentrován, dosahují někteří jedinci kvality jež se dá označit "red/orange" nebo "red". Bohužel skutečné červené zbarvení se dosud neobjevilo (ale jsme si jisti, že k tomu dojít musí). Od roku 1996 se o to chovatelé pokoušejí ve svých line bred (výběrových chovech) se zvířaty s hyperxantickými vlohami. Do té doby tu skutečně nebyli žádní gekončíci, kteří by měli nějaké uznatelné oranžové zbarvení mimo oblast ocásku (přirozený carrottail.) Opět tu tedy hraje roli výběrový chov. Následné roky pečlivého výběrového chovu vyústily v situaci, kdy se objevily (projevily) geny (jejich mutace), které redukují množství melaninu (vlastně melanophor a tedy kresby). Když se obojí spojilo - méně melaninu (hypomelanismus) a silnější vlohy pro žluté/oranžové zbarvení (hyperxantismus), dostali jsme naše nejoblíbenější formy: Hypo a SuperHypo, Baldy, Carrottail, Carrothead, Tangerine.

Iridophory

Erythrophory

Přeji pěkné počtení!
Veškerá práva vyhrazena.
Neautorizované kopírování těchto www stránek není dovoleno.
Veškeré návody užívejte až po vlastním uvážení.
Stránky vyjadřují osobní názor autora.
Copyright, realizace © 2006 Brosetti's MACULARIUSweb.