|
||||||
Zdravotní info
Kdy je vhodné vzít zvíře k veterináři? Některá znamení a symptomy:
Llayova zásada pro pacienty: "To, že doktor umí vaši nemoc pojmenovat, ještě neznamená, že ví, o co jde." Základní informacePlazi v přírodě mohou být hostiteli různých parazitů a infekcí, na které mohou být dobře adaptováni, takže pro ně "jejich vlastní a typičtí" paraziti, bakterie atp. nepředstavují vážné ohrožení. Parazitální, bakteriální a další infekce jsou přirozenými regulačními mechanismy přírody. Větší šanci na přežití a rozmnožení mají ti silnější, odolnější a ti, kteří se dokáží rychlejí (a lépe) přizpůsobovat měnícím se podmínkám. Příroda sama vyřazuje nevýhodné (slabé) exempláře (a dobře dělá). Jakmile však mluvíme o zvířatech držených v zajetí, celá situace se dramaticky mění! Zvířata jsou držena v nepřirozených "náhradních" podmínkách, která sice mohou konkrétním zvířatům výborně vyhovovat (mohou se mít podstatně lépe než v přírodě), ale jsou vystavena zcela novým nebezpečím: v zajetí mohou přijít do styku s parazity, bakteriemi (...veškerou mikroflorou), se kterými si jejich organismus prostě poradit nedokáže. Neumí to, není na to "dělaný". To je taky důvod, proč gekončíci, sami pocházející z Asie, tak snadno a tragicky podléhají Africkým cryptosporodium saurophillum. Pokud jsou navíc zvířata držena v ne zcela vhodných podmínkách, případně jsou vystavena stresu, křehká rovnováha se snadno poruší a váš chovanec začne vykazovat nejrůznější klinické příznaky (stres v důsledku vždy znamená oslabení imunity). Pokud tyto situace dokážete rozeznat včas, většina infekcí může být úspěšně léčena příslušnou veterinární péči a správnými léky. Rutinní testy vzorků trusu mohou identifikovat různé bakterie a parazity, ale ne vždy ukážou skutečné výsledky, protože například cryptosporidie nemusí být vylučovány z těla zvířete neustále, takže je není většinou možné prokázat v každém vzorku. Proto je vhodné provádět testy opakovaně: to, že se při testu nenajde důkaz nějaké nákazy neznamená automaticky, že můžete ukončit karanténu!! Pokud provádíte karanténu, nebo držíte infikované zvíře v izolaci, je nezbytné izolaci skutečně dodržet v přísně hygienických podmínkách, aby jste zabránili rozšíření infekce, například kontaminovanou vodou, znečištěnými nástroji, krmením atp. Především je nutné udržovat karanténu samotnou, aby zvíře nereinfikovalo znovu a znovu samo sebe. INFORMAČNÍ "PRVNÍ POMOC" CHOVATELINásledující články vám mohou pomoci zorientovat se v příznacích, a možných zdravotních obtížích vašeho gekončíka. Ztráta apetituZtráta apetitu, nebo lépe řečeno ztráta zájmu o krmení/kořist, je u gekončíků nočních jeden z nejčastějších problémů. Může to věak mít řadu příčin. Je známý fakt, že gekončíci sníží příjem potravy v chladnějších měsících roku, dokonce i když je takzvaně "nezimujete". Pokud probíhá zimování dospělých zvířat v kondici při teplotě kolem 18°C, nepotřebují přijímat potravu po 3 - 4 měsíce, neprojeví o krmení zájem a tuto klidovou "zimovací" část roku přečkají bez viditelného váhového (objemového) úbytku!! (Přístup k čerstvé vodě je však nutný.) Lze se tedy řídit pravidlem, že dokud má gekončík tlustý zdravý ocásek, nemusíte se vůbec bát. Pokud však gekončík nepřijímá potravu a zaznamenáte velký váhový úbytek, návštěva veterináře je na místě. Drtivá většina nemocí gekončíků se projeví ztrátou apetitu a velice často jsou na vině parazitální infekce. Mnohé samice několik dní před snůškou mohou odmítnout předloženou potravu - prostě by se do nich už nevešla. Vejce jsou k poměru k samici opravdu veliká. Po vykladení samičky krmení zase "doženou". Někdy si gekončíci dají na 1-3 dny jakousi přestávku v krmení. Většinou proto, že byli naráz nakrmeni hodně, nebo obzvláště kaloricky. Potřebují potravu strávit, teprve pak mohou mít zájem o další. Záleží také na teplotě (rychlosti metabolismu). V tom případě je sice možné upravit krmnou dávku, ale nutné to není - nárazové krmení dospělých zvířat se zdá být přirozenější. Důležité spíš je, aby do 2-3 hodin po krmení nezůstával hmyz v teráriu - mohl by obtěžovat gekončíky, v případě cvrčků cvrkat vám na nervy a pravdou také je, že by hmyz postupně vyhládl, takže k riziku pokousání gekončíka přičtěte ještě klesající výživnou hodnotu. ZvraceníMláďata gekončíků nočních, pokud se přecpou "k prasknutí", mohou následně zvracet. Většinou si to zapamatují a znovu takovou chybu neopakují! Zvracení, (především pokud je spojeno se ztrátou tělesné hmotnosti, dehydratací a letargií) může být symptomem mnoha onemocnění, nebo jiných zdravotních problémů. Pokud gekončík opakovaně zvrací, zvrací natrávenou potravu, případně jen hlen, je namístě vyhledat veterináře a nechat provést nezbytné testy, především na časté a zákeřné cryptosporidie. Vhodné jsou také bakteriologické testy, které by mohly odhalit například salmonely. Prvním podezřelým bývají však v těchto případech právě paraziti. PrůjemTrus gekončíků se může lišit v závislosti na druhu podávané potravy a množství vody, které gekončík vypije. Obvykle je trus kompaktní, pevný váleček tmavé barvy (hnědá, černá) vyloučený z těla spolu s bílou/nažloutlou kuličkou močoviny. Někdy může gekončík přímo "čurat" čirou, či nažloutlou tekutinu. Někdy i ve stresové reakci, pokud jej například vyrušíte a on nechce být držen v ruce.. Je jasné, že gekončíci, kteří mají přístup k vodě, pijí a nadbytečnou tekutinu pak vylučují. Trus někdy může být "obalen" v jakési hlenové bláně. Pokud je trus hnědé/černé barvy, pevné konzistence a je vidět, že potrava byla dokonale strávena, pravděpodobně je vše v pořádku. V trusu mohou být rozeznatelné struktury zbytků chytinových obalů hmyzu, potrava by však v každém případě měla být dokonale strávená! Pokud je trus řídký, vodnatý, objeví se v něm krev, nebo je zelenavého zbarvení, pravděpodobně je tu problém. Další symptomy spojené s řídkým trusem mohou být letargie, parazitální či/a bakteriální infekce. Nezbytné testy jsou na místě. Odeberte čerstvé vlhké vzorky trusu a vyhledejte veterináře, který je odešle do laboratoře. Gekončík nežere, zvrací, hubne - CRYPTOSPORIDIEPrvní věc, kterou mohu okamžitě doporučit, jsou laboratorní testy. 1/2 chovů v ČR je infikována parazitem cryptosporidium sp., který vyžírá výstelku (epitel) žaludku a tenkého střeva. Zvíře nežere, je malátné, hubne, zvrací, později zvrací jen hlen, potravu nedokáže strávit, ani vstřebat živiny. Trus je podobný hořčici. Testy se provádí z vlhkého vzorku trusu. Ten odeberte čerstvý do nádobky (lékovka, krabička od filmu) a zakápněte vodou. Opatřete štítkem, průvodním dopisem s žádostí o provedení rozboru na přítomnost parazitů vč. cryptosporidií a odešlete na adresu některé laboratoře, případně si kontakt vyžádejte u svého veterináře - kontakt na laboratoř by měl mít každý veterinární lékař k dispozici. My necháváme dělat rozbory v Brně u MVDr. Modrého a MVDr. Slobody a v Plzeňské laboratoři (duplicitně, kvůli jistotě). Celkem je provedeno v 3 měsíční karanténě 3 - 10 testů. Karanténa nových zvířat je samozřejmostí. Ochrání váš chov, zamezí tedy infekci zdravých zvířat. Proto nikdy nepřidávejte nová zvířata k starousedlíkům, dříve než jsou hotové nezbytné testy. Cryptosporidiální infekce je neléčitelná, zvíře dříve či později uhyne vyčerpáním, případně podlehne nějaké sekundární infekci. Infekce se šíří sporami, které jsou vylučovány z těla nakaženého zvířete spolu s trusem. Spory je prakticky nemožné jakýmkoli způsobem vyfiltrovat z vody, jsou téměř zcela odolné proti všem desinfekčním přípravkům (v neředěném Savu vydrží déle než 48hodin). Spory přežívají velice dlouho ve vlhku, v suchém prostředí podstatně kratší dobu (popraskají). Ničí je teploty na 70°C, takže přelití znečištěných (a pravděpodobně znečištěných;o) předmětů vařicí vodou je bezpečné. Pokud tedy chcete něco vydesinfikovat a zničit cryptosporidie, vařící voda je řešení. Nikoli však pro infikované gekončíky. Nákaza se nepřenáší na člověka ani ostatní domácí zvířata. Lidé trpí jiným druhem cryptosporidií - a rovněž pro člověka účinná léčba neexistuje. Mohu Vás ujistit, že to, že váš gekončík nežere není kvůli tomu, že by si neporadil s velkým cvrčkem. Maličká gekončí mláďata jsou dobří lovci, velkého cvrčka umlátí a sežerou, i když je skoro větší než jejich hlava, nasoukají ho do sebe. Vhodnější je samozřejmě krmit cvrčky přiměřené velikosti, cca 1/2 - 1/3 velikosti hlavičky gekončíčka. Dospělá zvířata si poradí s larvami Zophobas morio i s myšátky. Pokud neuplynulo od data koupě 6 týdnů a s vaším gekončíkem jsou potíže, bylo by možná vhodné zauvažovat o reklamaci. Breberky, roztočiNejsrozumitelnější bude, když to ukážu na příkladu. Tohle je jeden z častých dotazů: ...Nedávno jsem v teráriu zaregistroval drobné, okem sotva viditelné broučky. Normálně si jich člověk ani nevšimne. Zaregistruji je např. když každý den uklízím trus. Dám ho pinzetou do papíru a v tom vidím, jak po papíře z trusu prchají na všechny strany malilinkatí broučci. Občas je zaregistruji i na topném kameni apod. Při čištění vše řádné dezinfikuji v chloru, nicméně do měsíce jsou potvůrky zase. Na gekončíkovi jsem si jich nikdy nevšimnul. Spíš asi žijí z trusu, "špíny" terária. Nevíš co to je za mršky a co s něma? Dík Tomáš Mršky jsou roztoči, vážně vypadají jako malí broučci, ale broučci to nejsou. Gekončíkovi neublíží, živí se zbytky, například právě trusem. V teráriu vypadají divně a ošklivě. Těchto roztočů se velice snadno zbavíte pomocí přípravku s názvem Neostomosan. Jeho použití je absolutně bezpečné pro gekončíky, a dokonale účinné na kompletní vyhubení roztočů a hmyzu. Neostomosan je zcela bezpečný i pro vás, funguje opravdu jen na "hmyzáky a breberky" - včetně krmného hmyzu, malinkých černých mušek smutnic i drobných chvostoskoků, kteří jsou častým bonusem v pytlících s rašelinou. Neostomosan se dostane jedině u veterináře, který vám také popíše a poradí ředění, což je 1:400. Prosím vás, Neostomosan je velice účinný, proto se taky ředí 1:400 - nepřežeňte to s jeho aplikací! (Malé množství vám můžu poslat, pokud ho zrovna dostatek neředěného mám.) Neostomosan se ředí ve vodě a aplikace je vhodná rozprašovačem. Doporučuji nejprve se zbavit substrátu a substrátu z kladiště. Potom vystříkat vodorovné plochy terária ředěným Neostomosanem. Nakonec přidejte nový substrát. A je klid. Poté, co se odpaří zbytky přípravku můžete zase normálně krmit. Nevymívejte krmné a napájecí misky Neostomosanem, prostě je vypařte. Nepropírejte v Neostomosanu substrát (ne, ani písek). Na ošetření terária potřebujete skutečně minimální množství. Zvířátka přendejte na chvíli do boxu (s víkem). Naředěným Neostomosanem vystříkejte vodorovné plochy. Pokud máte terárium cca 50 cm x 50 cm, stačí vám lehce zamlžit 4 - 6 stisky běžného 1l postřikovače na rostliny. Pouze pokud problém s breberkami (roztoči, chvostoskoci, smutnice..) přetrvá do následujícího dne po aplikaci, potom postřik opakujte přímo na substrát. Pokud to přeženete, dopadnete takhle: ...použil jsem chovateli vyzkoušené 1:400. Naředil do rozprašovače látku na 4 dcl vody a terárko i s gekončíkem vyšplíchal (před tím jsem vydělal misky na vodu, topný kámen, "domeček" atd. - zůstal jen substrát - chovám na řičním drobném štěrku - kamínkách). Na samotné vyšplíchání jsem spotřeboval max. 1 dcl a ve zbytku propral topný kámen a další převážně kamennou dekoraci. Do druhé dne jsem nechal vše uschnout a vrátil do terárka. Dal misku s vodou, ale krmení (cvčky) dal ještě zase až další den. Od čištění je to už víc než týden, po roztočích zatím ani památky, ale gekončík je z toho úplně rozhozený. Skoro celou dobu nic nesnědl a ani neudělal "hovínko". Dříve byl pořád venku, ale do včerejška byl neustále zalezený v úkrytu . Včera se vyslíknul, dnes ráno udělal i hovínko - zřejmě po té co sežral svlek. Dneska už to vypadá, že bude OK. Ale bylo vidět, že dobře týden toho měl "plné brýle". Problém taky je, že když do terárka teď hodím cvčky, tak všichni během několika hodin zdechnou (zkouším to každý den). Udělal jsem někde chybu? Dík Tomáš - uvědomte si, že pokud budete tak důkladní, že spotřebujete všechen naředěný Neostomosan, už se nejedná o 1:400 ale 1:1! chudák gekončík toho má plný brejle (ublížit mu to primárně nemůže) ale neustálý silný dráždivý čichový vjem má za následek stres. Počínaje lovením a rozpoznáním bezpečného teritoria konče - vše co se odvíjí od čichu je pro gekončíka najednou hrůza. Proto nežere a je zalezlý: je ve stavu zmatenosti a úzkosti. A protože Neostomosan ještě nevyprchal, cvrčci hynou a hynou. Existují sice další přípravky (Arpalit, Frontline...), jejich použití ale nepovažuji u gekončíků za bezpečné a nedoporučuji jej. Základem je prostě čistota. Pokud chcete být navíc alternativní, zkuste místo Neostomosanu zahrabat do substrátu vonnou tyčinku (santal, lotus), nebo pod napájecí misku kápnout kapičku eterického oleje (nejlepší je od Botanicusu, citron spolehlivě vypudí i rybenky - i z koupelny). Já s roztoči a spol. problémy nemám. Při čištění terária často měním substrát za sterilizovaný nový a bez živin. Lignocel + jemný akva písek 1:1, má nulovou kalorickou hodnotu, takže breberky nemají co žrát. Mohly by se živit na trusu, ale moji gekončíci chodí do koutku na Mici/Mikeš a to trus okamžitě vysuší. Při větším čištění terárium většinou vypařím párou z "kachny", což by zabilo všechny choroboplodné zárodky, kdyby měly tu pošetilost se tam zkusit vyskytnout. A zásadně nepoužívám živé rostliny. Odhozený ocásek, REGENERÁTStává se to. Většinou z důvodu nešetrné manipulace, nebo nevhodně sestavených dekorací - malý drak si ocásek někde skřípne a v zoufalé snaze osvobodit se ocásek odlomí, případně také pokud na něj nějaká dekorace spadne (pak má štěstí, že přežije). Vždy dbejte na bezpečné a přístupné vybavení terária! Pokud ocásek nedoroste esteticky pěkně, už se s tím nedá nic dělat (opakované regeneráty dopadnou vždycky ještě hůř!). Smiřte se s tím, že má vaše zvířátko drobnou estetickou vadu. Odlomení ocásku VŽDY předchází fyzický stimul, nikoli psychický či chemický, takže jediná možnost je, že za ocásek někdo tahal, nebo si jej gekoncik někde v dekoracich terária skřípl, něco mu na ocásek spadlo, případně došlo k potyčce, gekončíci se poprali a ocásek byl "upuštěn" či dokonce ukousnut v rámci sporu. Poznámka: Nalomený či "natržený" ocásek nikdy nedoroste, zapomeňte na to. Za pár dní ho najdete odložený a zaschlý. Právě z důvodu, že je ocásek autotomni po celé své délce, je možné dle místa podráždění odlomit kus v libovolné části. Obecně platí, že čím blíže k tělu se ocásek odlomí, tim baculatější a kulatější regenerát doroste. Čím dále od těla se odlomí, tím hezčí doroste - tím je myšleno obecně štíhlejší a více odpovídající tvaru původního ocásku. Přeji spoustu radosti s chovem, ocásek, neocásek:o) Připravujeme:
Přeji pěkné počtení!
|
|
|||||
|
web o gekončících nočních Eublepharis macularius http://macularius.wz.cz czech republic |