Terárium

Ať už zamýšlíte chovat jediného samce gekončíka jen tak pro radost, nebo držet pár, skupinku, nebo desítky skupin chovných zvířat, ubytování gekončíka má vždy ty samé minimální nároky (vždycky je co zdokonalovat):

1. terárium / plastový box
2. kladiště
3. misky na vodu, krmení a vitamínovo/minerálový mix
4. zdroj tepla
5. úkryty (domečky)

V následujích textech jsou podrobné informace, jak na to. Vybírejte z nabídky v levém menu, nebo postupně rolujte stránku až dolů.

Speciální poznámka pro ty, kteří mají doma čerstvě mládě gekončíka, nebo si mrně chtějí teprve pořídit: vybírejte z následujícího seznamu -

1. Než si gekončíka přinesete domů [»]
2. Až si jej přinesete [»]
3. Odchov mláďat - jak se postarat o mládě gekončíka [»]
4. Cena gekončíka a co je v ní zahrnuto [»]
5. Rizika - na co dát pozor. Záruční doba, reklamace, karanténa [»]

Rozměry a typ terária

Hlavním pravidlem je dostatečná plocha dna terária. Pro jedno dospělé zvíře 40 cm x 30 cm jako minimum. Pro skupinku 3-4 zvířat 40 cm x 50 cm, více znamená lépe. Terárium, vyřazené akvárium, nebo plastový box - v každém případě musí být zajištěny bezpečným krytem. Není větší lákadlo pro kočku, nebo pejska, než snadno přístupné zvířátko velikosti "kořist". Plastový box musí mít vyvrtané otvory, které zajistí větrání. Gekončíci jsou mistry na únik v nestřeženou chvíli, velice dobře umí skákat i do výšky a díky jemným drápkům na prstech skvěle šplhají. Vždy se ujistěte, že dvířka jsou zavřena. Dbejte na bezpečnost. Uprchlého gekončíka prakticky není možné v bytě najít. Musíte počkat, dokud se sám neobjeví. Vím o případu, kdy to trvalo rok (pár gekončíků v jednom pražském bytě byl přikrmován, ale rok je nikdo neviděl. Po roce byli odchyceni 3 gekončíci! Mládě se vyinkubovalo v některém květináči - pravdivá historka, ale je to extrém. Nezkoušejte to.)

Dospělí samci nesmí být nikdy drženi pohromadě ve společném teráriu! Budou bojovat a pokusí se jeden druhého zabít. Jeden samec může být chován pohromadě s několika samicemi, a samice bez samce je rovněž možno chovat pohromadě ve skupině. Velcí, staří a dominantní jedinci se rovněž mohou stát velmi nepříjemní slabším, menším a mladším kouskům a v takovém případě je nutné je rozdělit a chovat zvlášť, aby jste zamezili stresu a zraněním. Proto mějte vždy v zásobě další terária nebo alespoň rozměrné plastové boxy. Budou se vám hodit při karanténách a odchovech.

Takhle vypadají terária mých draků - inspirujte se: vlepené poličky, různé substráty, zásuvková kladiště, přírodní materiály a žádné živé rostliny!

       

       

       

   

Sanitárním silikonem vlepené poličky (3mm sklo) zvětšují plochu terárií o 1/2 a více. Substrát na nich je MIKEŠ, ohraničení je z kamínků přilepených lepidlem na kachličky (KnaufFlexkleber). Vybavení: Jumbo-kokosové domečky, korková kůra, akvarijní kořeny, umělé rostliny. Zadní stěna je dlaždice.

Zařizovat biotopové terárium je u gekončíků nočních (domácích) dost nepraktický nesmysl. Desítky kilogramů kamenů spojených částečně hlínou by se při jakékoli manipulaci se zvířaty musely složitě rozebírat, gekončíky by jste nejspíš nikdy neviděli a taky by se celá stavba mohla zřítit a hrabajícím eublepharům způsobit potíže s hledáním nové inkarnace (to byl vtip:-)). Teoreticky by jim mělo vyhovovat nižší terárium polopouštního typu, ale držte se raději účelnosti a praktické stránky věci jako například přístupnost a bezpečnost. To vás nijak neomezuje v tom použít jako dekorace kameny, umělé rostliny, kusy korkové kůry, schovávací keramické jeskyně (doporučuji ty, které nemají dno), kokosové domečky a také modelované zadní stěny. Buďte kreativní.

     
     
Foto (c) 2007 Kamila Turečková | CamillaAgnostic@seznam.cz

Gekončíky N I K D Y nechovejte s jinými druhy plazů!!!

Vytápění (a osvětlení)

Gekončíci vyžadují během dne teplotu asi 25°C - 28°C, případně až 32°C. Proto je součástí vybavení terária pro tyto plazy také zdroj tepla, případně světla. Svícení je však nutné pouze v případě umístění chovu do místnosti bez přirozeného přístupu denního světla. Tehdy je nutné s pomocí žárovek či zářivek simulovat také denní světelný cyklus a jistit jej spínacími hodinami. V každém případě je ZBYTEČNÉ instalovat UV zářivky. Gekončíci noční jsou zvířata aktivní za soumraku a za tmy (ti domácí i ve dne, jedná-li se o krmení). Potřebu D vitamínu v zajetí chovaných eublephar bohatě pokryjí běžně podávané vitaminové/minerální doplňky a směsi (doporučuji řady Roboran, Nutrivit, Reptivite).

Co se týče vytápění terária, nejoblíbenějším řešením bývá bodová žárovka v krytu keramického květináče. Není to úplně nejlepší nápad, protože v noční periodě žárovky svítit gekončíkům nemají, ale když je vypnete, klesne teplota v teráriu na teplotu pokoje, což je teplota většinou zbytečně nízká (20-23°C).

Jako řešení existují dva postupy, které mohu doporučit: 1. Pro expoziční terária, ve kterých jde o tom, aby to celé vypadalo i hezky, použijte zářivky, případně žárovky, kterými sviťte přes den (spínací hodiny to jistí). Pod dno vně terária umístěte topnou tapetu, nebo topný kabel na vhodném izolantu (většinou stačí alobal). Spodní vytápění (nebo večkeré topné zdroje) je vhodné jistit ještě ternostatem, aby se nádrž v teplejších měsících nepřehřála.

2. Pokud používáte plastové boxy v policích, zde se nejlépe osvědčily topné kabely a topné tapety, které jsou v policích nesoucích boxy buď vlepeny v případě tapet, nebo nebo uloženy v drážkách v případě kabelů (položených alespoň na alobalu). Boxy jsou vyhřívány stabilně až na 32°C, což se konkrétně Ronu Tremperovi osvědčilo po 25 let chovu (má to samozřejmě své důvody a specifika).

Každopádně, topení nepřežeňte. Podle velikosti nádrže vybírejte žárovky vhodného příkonu. "Květináčovou lampu" v expozičních teráriích zavěšujte tak, aby vzniklo několik teplotních zón. Je totiž vhodnější, když je teplota v různých místech chovného zařízení různá. Zvířata si tak mohou "přirozeně vybrat místo s takovou teplotou, jakou zrovna aktuálně potřebují" - respektive: březí samice se v nedostatku jiných možností nakupí pod lampou, nebo blízko kolem ní. Každopádně ale lampu zavěšujte dostatečně vysoko, aby na ni gekončíci nedosáhli. Vhodné je zavěsit lampu nad keramickou dlaždici, nebo plochý kámen, který vyzářené teplo nejprve zachytí a po vypnutí topení bude ještě nějakou dobu sálat. Pokud kámen (dlaždici, cihlu) narosíte, nebo polijete trochou vody jakmile světlo zhasne, vlhký teplý opar okamžitě a spolehlivě vyláká všechny gekončíky ven z jejich skrýší - budou se shánět po krmení. Teplota v teráriu se navíc bude snižovat postupně, což je přirozenější a tím pádem pro gekončíky vhodnější.

Pokud používáte plastové boxy, domečky v nich umístěte nad topný kabel, nebo topnou desku/tapetu. Osvědčilo se to.

Pokud tedy kombinujete zdroje tepla, na noc žárovky/zářivky vypínejte a terária ponechejte vyhřívat na 25-28°C kabely/tapetami. Noční pokles teploty u mláďat prodlužuje věk dospívání a podstatně zpomaluje růst. U rostoucích mláďat a rozmnožujících se zvířat je vhodné zajistit stabilní teplotu 28°C - 32°C, ve dne v noci, 7 dní v týdnu.

Topný kabel nepatří dovnitř terária, takže pokud vám přijde instalace kabelu složitá, použijte raději topný kámen, jehož použití je snazší: vložíte do terária, kabel do zásuvky, hotovo. Žádná starost s izolací. Pozor, velikostí by topný kámen neměl pokrýt více než 1/3 plochy dna terária.

Nakonec důležitá poznámka: nedávejte terária v místnosti tam, kde hodně kolísá teplota. Týká se to hlavně slunných okenních parapetů. Na takovém místě může snadno dojít k přehřátí a úhynu zvířat.

Já vytápím terária topným kabelem nataženým pode dnem terária na izolaci (alobal) a zároveň zářivkami položenými na teráriích. Protože jsou terária sestavena do bloku na sobě a vedle sebe, zářivky zároveň vyhřívají horní řadu terárií nad sebou. V noci vypínám zářivky, ve dne v noci "běží" topné kabely. Při zimování postupně vypínám všechny zdroje.

Vlhkost a rosení, polopouštní typ terária

Obecně zakořeněný mýtus, že gekončíci noční jsou pouštní zvířata a na poušti je písek, takže se mají chovat na písku, je matoucí a aplikace v praxi přináší problémy. Gekončíci nežijí na písku, ale na podkladě kamenitém, s těžkou udusanou hlínou, dále v polostepích a sprašových stepích. A to nikoli na povrchu, ale zdržují se především pod zemí - v dírách, skalních puklinách, norách a podobně! To také znamená, že přirozeně obývají raději místa s vyšší vlhkostí a stabilnější teplotou! Viz. také téma substrát [»].

Druhý nebezpečný "puštní mýtus" se týká vlhkosti. Představte si to: duny suchého písku (lignocelu..), žár pouště, sem tam vyschlá lebčička:-/ Ne, nic takového nedělejte. Gekončíci potřebují alespoň jeden vlhký úkryt (v němž se mohou dle libosti rochat a hrabat, svlékat kůži, spinkat, odpočívat a také klást vejce) a misku na pití. Dobré je také terárium navečer porosit. Nejsou pralesní, příliš vlhkosti škodí taky. Potřebují obojí, od každého trochu. Terárium by mělo být členité, s dostatkem domečků, s místem chladnějším i místem na vyhřívání, s místem sušším i místem vlhkým;o)

Doporučuji: mláďatům do 2 měsíců věku jako podklad ubrousky, každý večer rosit, miska s vodou musí být k dispozici také. Pro dospělá zvířata vždy mírně vlhký substrát 1:1 přepařený písek a Lignocel nabobtnaný v horké vodě s Hypermanganem. Pro dospělá zvířata rovněž umístěte do terária misku na pití a tmavý úkryt s víkem (=kladiště), který naplníte buď vlhkým rašeliníkem, nebo vrstvou vlhkého Lignocelu (NE rašeliny!). Pokud substrát vysychá, rosit terárium navečer vodou pokojové teploty.

Substrát

Existuje jedna platná rada pro výběr subtrátu a ta rada zní: Gekončíci substrát žerou. Většinou záměrně. Doplňují si tak minerály (nikoli pouze vápník!). I u gekončíků plně dotovaných vitaminovo-minerálními směsmi se požírání substrátu objeví, dokonce i když mají misku s vápníkovými kousky k dispozici. Vždy mějte při výběru substrátu na paměti, že se to stát může. Je to přirozené. (V USA raději chovají gekončíky jen na novinách.)

Z toho plyne, že se musíte vyvarovat substrátů, které zvířatům po polknutí způsobí svým složením či strukturou problém. Pokud totiž gekončíci nemají Ten Správný Substrát, budou žrát Jakýkoli Substrát. Vyhněte se proto velkým obloukem pilinám, hoblinám, kukuřičné drti, kouskům kůry a dřeva. Nepoužívejte koberce, gekočníci si na nich mohou vytrhnout drápky. Na písku lze chovat pouze ty exempláře, které se jej nepokusí žrát. Mláďata na písku nelze chovat vůbec. Hrudkující steliva pro kočky jsou bezpečná, navíc je lze zvlhčit. Problémem může a nemusí být prašnost. Je-li stelivo prašné, poroste jej vodou. Při záměrném požití gekončíkem se hrudkující steliva (MIKEŠ) v traktu rozmělní na neškodný jíl a jsou bez problému vyloučena z těla obvyklou cestou.

Pro odchov mláďat se nejlépe osvědčily papírové ubrousky. Ubrousky je po vložení do boxu vhodné navlhčit. Pro gekončí mrňousy je to příjemnější, protože vyžadují vyšší vlhkost než dospělci. K výhodám ubrousků se počítá i to, že je snadno vyměníte, jsou hygienické a gekončíci je nemají snahu sežrat. (I kdyby se jim náhodou povedlo spolknout cár papíru, nemělo by jim to ublížit.) S papírovými ubrousky je nejméně práce. Hodí se také pro karanténní boxy, jako výstelka krabic pro převoz a také do boxů pod zraněná, nemocná či jinak problémová zvířata.

Přehled substrátů, které se mi osvědčily:

1.* Obyčejné papírové ubrousky.

2. 1:1 Vlhký Lignocel smíchaný s pískem (jemným křemičitým akvarijním), vrstva 2-3 cm. Vůbec nejlepší volba. Směs musí být stále mírně vlhká!!

3. Jílový granulát = hrudkující stelivo pro kočky. Např. Mikeš, doporučuji. Dobrá věc, ale přes chovnou sezonu je vhodnější vyměnit jej za vlhký substrát.

4. Vůbec nejlepší volba: kombinace bodů 2 a 3.

*. - pro karanténní boxy, pro převoz, pro mláďata do 2 měsíců a pod zraněná zvířata.

NEDOPORUČUJI používat jako substrát písek, víme o tom svoje.

Nebojte se používat více substrátů zároveň. Například v části terária směs písku s Lignocelem, v kryté části s kladištěm vrstvu vlhkého lignocelu, do jednoho rohu trochu rašeliny a do "záchodového" koutku "kočkolit".

Lignocel je lépe používat ve směsi (s pískem, štěrkem, stelivem pro kočky). Získáte tak substrát, který je těžší, tedy pevnější, což nárokům gekončíků přece jen lépe vyhovuje. Lignocel by nikdy neměl úplně vyschnout a je nutné jej udržovat v čistotě a častěji měnit. Lignocel vám totiž spolehlivě ukáže, jaké mikroklima jste dokázali v teráriu vytvořit. Pokud je terárium příliš vlhké nebo zastíněné, špatně větrané, případně se v něm nacházejí veci, které by tam být neměly, na Lignocelu to bude výborně poznat - objeví se plíseň, houbičky a podobně. Máte-li smůlu na gekončíka-požírače substrátu, ušetřete mu experimenty a chovejte svého miláčka raději na ubrouscích, ať si neublíží. I terárium s papírovým podkladem může vypadat moc hezky - použijte kořeny, kokosové skořápky, kameny, umělé rostliny a gekončíkovi zkuste nabídnout na mističce vlhkou rašelinu - možná všechen ten substrát žral jenom proto, aby si spravil žaludek.

Na téma "Jaký substrát je pro gekončíky nejlepší" se vedly a budou vést vášnivé diskuse. Ano, existují substráty osvědčené, dlouhodobě bez obtíží používané. Některý chovatel umí dobře pracovat s jedním typem substrátu, jinému se to dařit nebude a tak bude hledat jiné cesty. Proto existují experimenty, některé poměrně pozoruhodné a jiné dokonce nebezpečné. Například ve Fauně č.9/2005 autor doporučuje používat jako substrát bezprašné hobliny a argumentuje tím, že se pak ze subtrátu snáze odstraňují výkaly a rozlitá voda. Proč nepoužije vyšší a těžší misky?

Je navíc známým faktem, že gekončíci noční jsou čistotná zvířata. Svoji potřebu chodí konat všichni spolu chovaní jedinci na jedno místo, které si k tomuto účelu vyberou. Když jim na správné místo dáte plastovou vaničku s kočkolitem, který budete pravidelně měnit, máte podstatnou část práce s čištěním terária hotovou. Pokud se gekončíci necítí ve svém teráriu dobře (stresorem může být i nevhodný, nebo příliš špinavý substrát), je jasné, že si svůj WC koutek nevyberou a trus budou rezignovaně odkládat všude možně. Gekončíci do jednoho místa začínají odkládat trus až poté, co si teritorium přivlastní, samečci též označkují. Hobliny však gekončíkům nutně znepřehledňují terén, protože se přesouvají při pohybu zvířat, hobliny mění při čištění chovatel, je obtížné je označkovat, pohyb v nich je nepřirozený. Gekončíci noční mají ale rádi věci na svém místě. Značkují si domečky, větve i substrát. Vyhovují jim pevné a pevně ukotvené předměty, těžké substráty, které neznesnadňují pohyb (v hoblinách se gekončík bude spíš brodit). Hobliny neudrží správnou vlhkost ani mikroklima, navíc se z nich mohou odpařovat silice. (Navíc: gekončíci hrabou. Víte jak špatně se hrabe gekončíkům v hoblinách?) Pokud se gekončík tímto materiálem neudusí během polykání, pak hoblina, nebo její úlomek, nabobtná někde v trávicím traktu, drsnými hranami se zachytí v žaludku, nebo ve střevech, kde způsobí jejich neprůchodnost. Zvíře uhyne.

Dodatek:

1. Obecně zakořeněný mýtus, že gekončíci noční jsou pouštní zvířata a na poušti je písek, takže se mají chovat na písku, je matoucí a aplikace v praxi přináší problémy. Gekončíci nežijí na písku, ale na podkladě kamenitém, s těžkou udusanou hlínou, dále v polostepích a sprašových stepích. A to nikoli na povrchu, ale zdržují se především pod zemí - v dírách, skalních puklinách, norách a podobně! To také znamená, že přirozeně obývají raději místa s vyšší vlhkostí. Vraťme se k našim terarijním podmínkám: Skutečnost je taková, že gekončíci substrát přijímají a při výběru substrátu je prostě nutné počítat s tím, že jej ta zvířátka budou žrát. Pokud vycházím ze své zkušenosti (není to dogma, ale doporučení) a ze skušenosti přátel - chovatelů gekončíků, Lignocel připravený přelitím horkou vodou s několika zrnky hypermanganu proti plesnivění, za tepla smíchaný s jemným křemičitým písekm v poměru 1:1 je z hlediska údržby a nároků našich dospělých gekončíků optimální řešení otázky substrátu. Směs je vhodné nanést ve vrstvě 2 - 4 cm a udusat. Lignocel zajišťuje vlhkost, písek činí substrát těžším a pevnějším.

2. Druhý "puštní mýtus" se týká vlhkosti. Představte si to: duny suchého písku (lignocelu..), žár pouště, sem tam vyschlá lebčička:-/ Ne, nic takového nedělejte. Gekončíci potřebují alespoň jeden vlhký úkryt (v němž se mohou dle libosti rochat a hrabat, svlékat kůži, spinkat, odpočívat a také klást vejce) a misku na pití. Dobré je také terárium navečer porosit. Nejsou pralesní, příliš vlhkosti škodí taky. Potřebují obojí, od každého trochu. Terárium by mělo být členité, s dostatkem domečků, s místem chladnějším i místem na vyhřívání, s místem sušším i místem vlhkým;o)

Tak je to.

Kdy je možné vyměnit u mláďat "normální" substrát za ubrousky?

Záleží na vyspělosti / velikosti gekončíka. Od 2 měsíců by to mělo být zcela bezpečné, pakliže zvíře dostává dostatek minerálů (a vitamínů) v potravě. (Je vhodné nabízet mláďatům kalciové doplňky na mističce, možno i smíchané s jílovým granulátem (např. stelivo Mikeš). Rozhodně nedoporučuji písek (žádný písek, ani akvarijní) pro mláďata, ale raději buď ubrousky, nebo vlhké a dobře udusané směsi (Lignocel + sterilní jemný křemičitý písek v poměru 1:1, 1:2, který budete udržovat stále mírně vlhký. Nesmí vyschnout). Pro první dva měsíce života jsou ubrousky nejlepší substrát pro gekončíky vůbec.

Úkryty, domečky, skrýše

Naprostá nezbytnost: gekončíci nutně potřebují domečky. Pokud mají možnost nacpat se do nějakého stísněného prostoru, jsou náramně spokojení. Dává jim to pocit jistoty a bezpečí. Přírodní materiály (korková kůra, košíky z proutí a mořské trávy, kokosové skořápky, keramika, větve a pod.) vypadají pěkně a zdá se, že i gekončíkům se líbí. Před umístěním do terária každý nový předmět raději vydezinfikujte. Uvedené materiály stačí přelít horkou vodou.

V Karanténách, odchovnách mláďat a přísně hygienických chovech se přímo nabízí využít jako domeček různé plastové krabičky a kelímky od potravin. Do plastů lze snadno vystřihnout vstupní otvor, snížit je ostřihnutím části okraje, aby byly nižší a podobně...

Kladiště

- je nutné i když chováte jen jednoho samce. Nesmějte se. Vlhkou skrýš využijí gekončíci při svlékání. Samice sem budou klást vejce, proto dbejte na dostatečnou výšku vlhkého substrátu (Lignocel/Sphagnum) min. 5 cm. Skrýš by měla mít rozměry asi 15 x 15 cm a rozhodně by měla mít kryt. Nekrytý vlhký kout nepovažují gekončíci za dostatečně bezpečný a příjemný.

Rozměry kladiště - dle velikosti zvířat snadno odvodíte. Kladiště má být skryté, tmavé - zásuvkové pod poličkou je velice praktické. Substrát - Lignocel nebo Sphagnum (rašeliník), v nouzi Vermikulit. Nikdy rašelinu.

       

     

Opět se nabízí použít různé plastové vaničky, ideálně od zmrzliny. Do víčka vystřihněte otvor, aby gekončíci mohli dovnitř. Otvor je možný udělat i z boku, ale pak zjistíte, že vaši minidraci značnou část substrátu z kladiště vyhází ven.

Pokud do terárií lepíte (skleněné) poličky, abyste přidali další plochu, kterou mohou dráčci využívat, pod poličku je možné sanitárním silikonem vlepit dva proužky skla, které budou jako drážky šuplíku (zásuvky) držet krabičku (kladiště). Do samotné poličky je nutné vyříznout, před jejím vlepením do terária, vstupní otvor do kladiště - ideálně v rohu poličky.

Misky

Miska na vodu vhodných rozměrů. Malým mláďatům naskládejte do misky kamínky, po kterých se mohou procházet. Neriskujte, že se nějaké nemotorné mládě utopí v půl cm vody. Misku na vodu nikdy nečistěte saponáty. Ocet a horká voda jsou v roli čistidel dokonale bezpečné.

Mistička na kalciové doplňky: sépiovou kost a podobně.

Miska na doplňkové krmení: odkud mouční červi, zophobasové a ostatní krmení tohoto typu nemůže utéct. Tuhle misku bývá nejtěžší vybrat. Nesmí být moc vysoká, aby do ní gekončík dokázal nakouknout a zjistit, že je v ní něco k snědku. Nesmí být moc nízká, jinak z ní larvy brouků utečou, schovají se do substrátu a mohou pokousat spícího gekončíka.

Větší množství malých mističek se vám bude hodit. Jako "záchranné" kamínky do misek mláďat lze použít skleněné pecky. Malé misky mají v zahradictvích/květinářstvích, obchodech se zvířátky a v IKEA.

       

 

Ostatní výbavička...

Na obalování hmyzu ve směsích si vyhraďte šikovnou nádobku. Vitamínovo-minerálové směsi uchovávejte v uzavřené sklenici. Popiště si je vč. data expirace, ať nepoužíváte nic prošlého!!

       

Střička = "rosítko" v mini provedení se bude hodit, pokud máte jen několik terárií/boxů. Při větším množství zvířat se vyplatí větší postřikovač...

 

Spínací hodiny jsou nezbytnost, jsou přesnější než já a nezapomínají. Cena jednoduchých modelů je většinou něco okolo 150 - 200,- Kč.

 

Předzásobte se "müsli" pro cvrčky! Vyhraďte si na krmné směsi pro hmyz sklenici, nebo rovnou kbelík. Klíčky obsahují spoustu vit. B. Nejlepší krmení je ale to zelené, listy stromů, květy a bylinky - nikdy zelenina ze supermarketu!!!

 

Umístění terária v pokoji

Nedávejte terária v místnosti tam, kde hodně kolísá teplota. Týká se to hlavně slunných okenních parapetů. Na takovém místě může snadno dojít k přehřátí a úhynu zvířat. Pro terárium vyberte místo pokud možno v klidnějším koutě; (ne na jídelním stole v kuchyni).

Desinfekce, čistění a údržba terária

Nejvhodnější desinfekce = přelití vařící vodou, vyvaření, přepečení, mikrovlnka. Desinfikujte pravidelně pinzety vařící vodou! V karanténě používejte zásadně jednorázové vyšetřovací rukavice (latex).

   

Pro desinfekci nových domečků a plastů používám rovněž Domestos. Na odstranění vodního kamene obyčejný ocet funguje skvěle, citron je dobrý na naleštění skel. Staré lihové popisky smáznu nevyužitým "parfémem/toaletní vodou". Substráty používám zásadně sterilní (Lignocel, Mikeš) a dále akva písek křemičitý jemnozrnný - stačí prolít horkou vodou.

Viz.: » Breberky, roztoči
... a dále v přípravě.

Připravujeme:

Zadní stěna

Přeji pěkné počtení!
Veškerá práva vyhrazena.
Neautorizované kopírování těchto www stránek není dovoleno.
Veškeré návody užívejte až po vlastním uvážení.
Stránky vyjadřují osobní názor autora.
Copyright, realizace © 2006 Brosetti's MACULARIUSweb.